|
|
Moderní laserové metody měření rychlostí proudění
Loutocký, Petr ; Lízal, František (oponent) ; Jedelský, Jan (vedoucí práce)
Cílem této práce je podat čtenáři ucelený pohled na současné laserové metody pro měření rychlosti proudění tekutin. Metody jsou rozděleny a srovnány dle různých kritérií. U jednotlivých technik je stručně nastíněn jejich princip měření, možnosti a okruh použití. Dále jsou zde zmíněny jejich výhody a nevýhody, vhodné oblasti aplikace a základní parametry. V závěru nalezneme ukázku vyhodnocení dat měřených pomocí jedné z metod.
|
|
|
Aplikace CNC pro řezání laserem
Hruška, Daniel ; Žák, Ladislav (oponent) ; Řiháček, Jan (vedoucí práce)
Následující práce se zabývá teorií o řezání laserem. V první části je práce zaměřena na problematiku řezání laserem (princip laseru, metody řezání, rozdělení laserů). Dále je práce zaměřena na základní teorii o automatizaci a NC/CNC řízení strojů. V experimentální části bylo za pomoci firmy UnionOcel s. r. o. vypáleno logo VUT CO2 laserem.
|
|
|
Hodnocení kvality povrchu při řezání u technologie AWJ a WJM
Pecháček, Martin ; Dvořák, Jaromír (oponent) ; Slaný, Martin (vedoucí práce)
Předkládaná studie pojednává o technologii hydroabrazivního dělení materiálu a vlivu rychlosti posuvu řezací hlavy na topografii povrchu řezných hran z hlediska drsnosti. Z normy ČSN EN ISO 4288 bylo vybráno 8 parametrů charakterizujících stav kvality povrchu po řezání AWJ. Jako zkušební materiál byl zvolen nelegovaný titan s označením ASTM B265 grade 2, při jehož řezání AWJ byla měněna rychlost posuvu a následně vyhodnocena skladba povrchu pro zjištění distribuce jednotlivých parametrů v různých hloubkách řezu. Bylo zjištěno, že rychlost posuvu u metody AWJ má výrazný vliv na topografii povrchu a že se vzrůstající rychlostí a hloubkou řezu dochází ke zvětšování šířek prvků profilu. Dále byly výsledky dvou vybraných rychlostí posuvu porovnány s technologií laserového paprsku, při čemž bylo prokázáno, že řezání AWJ je pro zkoumaný materiál vzhledem k výsledné drsnosti povrchu a nulovému tepelnému ovlivnění materiálu výhodnější.
|
|
|
Laserový paprsek ve strojírenství
Šustr, Michal ; Kalivoda, Milan (oponent) ; Osička, Karel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaměřuje na využití laserového paprsku v podmínkách současného strojírenství, zejména při řezání. Důraz je kladen na současné technologické možnosti laseru v průmyslu, které jsou podrobněji rozepsány. V bakalářské práci je zmíněno řezání, svařování, značení, čištění a kalení povrchu, 3D tisk kovu a navařování, vše za využití laserového paprsku. Závěr práce je věnován produktivitě práce s kapacitními možnostmi laseru společně s rozvahou o nákladech na provoz a údržbu.
|
|
|
Studium vlivu procesních parametrů na drsnost řezu při tavném režimu laserového dělení austenitické korozivzdorné oceli
Kučera, Václav ; Hála, Michal (oponent) ; Mrňa, Libor (vedoucí práce)
Práce předkládá studium vlivu procesních parametrů na drsnost řezané plochy. Zkoušený materiál je 1.4301, tedy austenitická korozivzdorná ocel. Při změně parametru se drsnost povrchu příliš nezměnila. U některých vzorků se objevily vady řezu v podobě otřepů. V grafech jsou znázorněna předpokládaná minima pro změnu jednoho parametru (nejnižší bod křivky). Jako nejdůležitější parametr z technologického hlediska je řezná rychlost, která tvoří větší položku nákladů oproti pomocným plynům a výkonu. U vzorků s tloušťkou 2 a 3 mm bylo dosaženo dobrých výsledků u poklesu řezné rychlosti o 30 % procent, i když při jejich řezání výchozí rychlostí bylo dosaženo téměř totožných výsledků. U vzorků s tloušťkou 3 mm bylo dosaženo nejlepších výsledků zvýšením rychlosti o 30 %, pokles rychlosti nutno porovnat s ekonomikou procesu vůči snížení drsnosti. U změny tlaku plynu bylo dosaženo nejlepších hodnot při navýšení tlaku o 30 %. Při změně výkonu se nejlepších výsledků dosáhlo nastavením 100–90% výkonu.
|
|
|
Digitalizace snímaní rozložení optické intenzity
Škrob, Robin ; Hudcová, Lucie (oponent) ; Křivák, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem a realizací zařízení pro sběr a přenos dat do počítače. Přístroj by měl nahradit souřadnicový zapisovač, kterým měříme optickou intenzitu laserového paprsku. Z takto změřené charakteristiky určujeme další parametry laserového paprsku jako jsou pološířka svazku, úhel divergence a Rayleighovu vzdálenost. Realizovaným zařízením - "sběrač dat" měříme dvě hodnoty napětí - napětí detekované na fotodiodě a napětí detekované na vzdálenosti posunutí fotodiody. Měřené napětí je zpracováno a posíláno po sériové lince do počítače. K řídící části je dále připojen předzesilovač pro oba měřené kanály s možností volby zesílení. Jako ovládací uživatelská periferie slouží počítačová aplikace a vykonává grafickou interpretaci naměřených hodnot. Výsledkem celého projektu je kompaktní přistroj ovládaný v prostředí OS Windows s grafickým výstupem.
|
|
|
Rotační bleskové kalení s pomocí elektronového svazku a laserového paprsku
Klusáček, Martin ; Jan, Vít (oponent) ; Kouřil, Miloslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá aplikací ohřevu elektronovým svazkem a laserovým paprskem pro bleskové (jednorázové) povrchové kalení ocelí za rychlé rotace. Při tomto způsobu kalení dochází k velmi rychlému homogennímu ohřevu definované části povrchu. Jako experimentální materiál byla zvolena ocel 42CrMo4 (WNr 1.3563, ČSN 15142). Literární část rozebírá nejčastější metody povrchového kalení, zejména pak technologii laserového paprsku a elektronového svazku a cituje některé předchozí práce na podobné téma. V rámci experimentální části byly pro daný účel sestrojeny rotační přípravky. Bylo provedeno kalení při různých nastaveních zdroje záření, rychlosti otáčení vzorku a posuvu laserového nebo elektronového paprsku. Rotačním jednorázovým kalením pomocí laserového paprsku bylo dosaženo maximální hloubky zakalení 0,7 mm a šířky stopy 5,6 mm. V případě elektronového svazku byla provedena modulace rozložení výkonu svazku podél šířky stopy za účelem zlepšení poměru mezi hloubkou a šířkou vrstvy. Výsledkem pokusů bylo dosažení maximální hloubky 1,4 mm a šířky stopy 13,4 mm.
|
|
|
Laserový paprsek ve strojírenství
Šustr, Michal ; Kalivoda, Milan (oponent) ; Osička, Karel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaměřuje na využití laserového paprsku v podmínkách současného strojírenství, zejména při řezání. Důraz je kladen na současné technologické možnosti laseru v průmyslu, které jsou podrobněji rozepsány. V bakalářské práci je zmíněno řezání, svařování, značení, čištění a kalení povrchu, 3D tisk kovu a navařování, vše za využití laserového paprsku. Závěr práce je věnován produktivitě práce s kapacitními možnostmi laseru společně s rozvahou o nákladech na provoz a údržbu.
|
|
|
Aplikace CNC pro řezání laserem
Hruška, Daniel ; Žák, Ladislav (oponent) ; Řiháček, Jan (vedoucí práce)
Následující práce se zabývá teorií o řezání laserem. V první části je práce zaměřena na problematiku řezání laserem (princip laseru, metody řezání, rozdělení laserů). Dále je práce zaměřena na základní teorii o automatizaci a NC/CNC řízení strojů. V experimentální části bylo za pomoci firmy UnionOcel s. r. o. vypáleno logo VUT CO2 laserem.
|
|
|
Rotační bleskové kalení s pomocí elektronového svazku a laserového paprsku
Klusáček, Martin ; Jan, Vít (oponent) ; Kouřil, Miloslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá aplikací ohřevu elektronovým svazkem a laserovým paprskem pro bleskové (jednorázové) povrchové kalení ocelí za rychlé rotace. Při tomto způsobu kalení dochází k velmi rychlému homogennímu ohřevu definované části povrchu. Jako experimentální materiál byla zvolena ocel 42CrMo4 (WNr 1.3563, ČSN 15142). Literární část rozebírá nejčastější metody povrchového kalení, zejména pak technologii laserového paprsku a elektronového svazku a cituje některé předchozí práce na podobné téma. V rámci experimentální části byly pro daný účel sestrojeny rotační přípravky. Bylo provedeno kalení při různých nastaveních zdroje záření, rychlosti otáčení vzorku a posuvu laserového nebo elektronového paprsku. Rotačním jednorázovým kalením pomocí laserového paprsku bylo dosaženo maximální hloubky zakalení 0,7 mm a šířky stopy 5,6 mm. V případě elektronového svazku byla provedena modulace rozložení výkonu svazku podél šířky stopy za účelem zlepšení poměru mezi hloubkou a šířkou vrstvy. Výsledkem pokusů bylo dosažení maximální hloubky 1,4 mm a šířky stopy 13,4 mm.
|
host ::
RSS.